|
|
Origin, Development and Selected Impacts of the Tourism on the U.S. National Parks 1980-2005
Svoboda, Peter ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Vznik, vývoj a vybrané dopady cestovného ruchu v národných parkoch USA 1980-2009 Práca analyzuje vývoj cestovného ruchu v národných parkoch Spojených štátov v horizonte rokov 1980-2009 na základe dát získaných zo štatistických údajov Správy národných parkov, Štatistického úradu USA, Úradu pre ekonomické analýzy a Úradu pre štatistiky trhu práce. Dôraz je kladený na kvantitatívne premeny návštevnosti a zmeny vybraných ekonomických indikátorov, ktoré prebehli v danom období. Hodnotenie prebieha na viacerých hierarchických (regionálnych) úrovniach, a to federálnej, regiónov cestovného ruchu a jednotlivých štátov únie. V práci je zahrnutý aj vývoj, súčasný stav a prognóza budúcej návštevnosti území pod správou NPS, ako aj porovnanie v rámci vývoja cestovného ruchu s niektorými ďalšími subjektmi, obzvlášť so štátnymi parkami USA a ostatnými vládnymi agentúrami spravujúcimi federálne územia pre ciele mimo iné aj rekreácie. Do štúdie boli zahrnuté vybrané Input-Output modeli výpočtu ekonomických dopadov cestovného ruchu v národných parkoch, ako aj faktory vplývajúce na vývoj a rozloženie ich návštevnosti zachytené pomocou konceptu životného cyklu destinácie. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Národné parky, USA, cestovný ruch, Správa národných parkov, návštevnosť
|
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
|
Misijní rozměr cesty Panny Marie za Alžbětou (Lk 1,36-45)
Anderlová, Iveta Isabela ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Misijní rozměr cesty Panny Marie za Alžbětou (Lk 1,36-45). Práce nahlíží na perikopu navštívení Alžběty v Lukášově evangeliu jako předzvěst misijní Ježíšovy cesty po zemi do Božího království. Nejprve se zabývá exegetickou problematikou jednotlivých veršů, které nahlíží u několika exegetů v jejich komentářích a ve výkladových poznámkách v různých překladech Písma svatého. Dále se snaží práce vystihnout téma cesty v Lukášově evangeliu i misijní pohled, jak na cestu Panny Marie za svou příbuznou Alžbětou, tak i na životní cestu každého člověka, která vede do Božího království, o kterém Ježíš Kristus na své cestě do Jeruzaléma u evangelisty Lukáše káže. Práce se snaží vystihnout potřebné vlastnosti misionářů, které se dají rozpoznat v perikopě právě u Panny Marie na cestě za Alžbětou. V práci není opomíjena ani samotná Alžběta jako osoba, ke které byla vyslána Panna Maria jako misionářka. Sama Alžběta ukazuje úkol a poslání samotného misionáře, který má nejen druhým přinést Krista a ukázat na Něj, ale má za úkol umožnit tomu, ke kterému je poslán, vyznat svou víru a projevit svou zbožnost. Klíčová slova Panna Maria, Alžběta, misie, cesta, Ježíš Kristus, navštívení, misionář, poslání
|
|
|
Úřad vikáře na přelomu století (1790-1821)
BEČVÁŘ, Stanislav
Diplomová práce se zejména zabývá statistickým rozborem dvou knih podacích protokolů vikariátního úřadu Pelhřimov. Ty dohromady pokrývají dobu od roku 1750 až do roku 1831. Zaměřena je na období, kdy úřad vikáře zastával děkan z Nové Cerekve Vincenc Josef Rubricius. V roce 1790 se stal vikářem a byl jím po tři dekády, až do své smrti v roce 1821. Díky jeho pracovitosti i preciznosti ve vedení úřední agendy a dlouhému působení v úřadu vikáře, bylo možno přistupovat ke zkoumanému období jako k uzavřenému celku. Zápis v knize podacích protokolů byl vlastně důkazem o úředním jednání. Ve 32 kapitolách, pro každý jednotlivý rok, přináší tato diplomová práce statistické údaje o četnosti těchto zápisů v daném roce. Zkoumá jejich počet v jednotlivých měsících, týdnech i dnech. Díky tomu dále sleduje množství úředního jednání např. s českobudějovickou konzistoří, ostatními farami spadajícími do vikariátu, krajským úřadem v Táboře, nebo pelhřimovským děkanstvím. Do knih podacích protokolů se dále zapisovaly i vizitace na jednotlivých farách. Díky tomu bylo také možné detailně popsat, jak takové vizitace probíhaly v časové ose daného roku.
|
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
|
Origin, Development and Selected Impacts of the Tourism on the U.S. National Parks 1980-2005
Svoboda, Peter ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Vznik, vývoj a vybrané dopady cestovného ruchu v národných parkoch USA 1980-2009 Práca analyzuje vývoj cestovného ruchu v národných parkoch Spojených štátov v horizonte rokov 1980-2009 na základe dát získaných zo štatistických údajov Správy národných parkov, Štatistického úradu USA, Úradu pre ekonomické analýzy a Úradu pre štatistiky trhu práce. Dôraz je kladený na kvantitatívne premeny návštevnosti a zmeny vybraných ekonomických indikátorov, ktoré prebehli v danom období. Hodnotenie prebieha na viacerých hierarchických (regionálnych) úrovniach, a to federálnej, regiónov cestovného ruchu a jednotlivých štátov únie. V práci je zahrnutý aj vývoj, súčasný stav a prognóza budúcej návštevnosti území pod správou NPS, ako aj porovnanie v rámci vývoja cestovného ruchu s niektorými ďalšími subjektmi, obzvlášť so štátnymi parkami USA a ostatnými vládnymi agentúrami spravujúcimi federálne územia pre ciele mimo iné aj rekreácie. Do štúdie boli zahrnuté vybrané Input-Output modeli výpočtu ekonomických dopadov cestovného ruchu v národných parkoch, ako aj faktory vplývajúce na vývoj a rozloženie ich návštevnosti zachytené pomocou konceptu životného cyklu destinácie. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Národné parky, USA, cestovný ruch, Správa národných parkov, návštevnosť
|
|
|
Analýza cestovního ruchu ve státě Arizona
Havlátová, Iveta ; Petrů, Zdenka (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá cestovním ruchem v americkém státě Arizona. První, teoretická část práce, vymezuje základní pojmy cestovního ruchu použité v této práci, tj. definici cestovního ruchu, typologii cestovního ruchu, typy účastníků cestovního ruchu, pojem destinace a předpoklady cestovního ruchu. Druhá, analytická část práce, seznamuje nejprve se základní charakteristikou státu Arizona z hlediska jeho geografie, klimatu, demografie, ekonomické a politické situace. Další kapitoly se věnují předpokladům cestovního ruchu státu Arizona, organizacím cestovního ruchu na území USA, analýze návštěvnosti státu Arizona a vlivu cestovního ruchu na arizonskou ekonomiku. Práce je završena analýzou SWOT, hodnotící silné a slabé stránky destinace Arizona, jakož i příležitosti a hrozby pro destinaci do budoucna.
|
host ::
RSS.